KOMU SE VYPLATÍ ODDLUŽENÍ?

OP LZZ

V průběhu dubna proběhl v rámci projektu „Rozšiř si své vzdělání v ekonomické oblasti a díky tomu zlepši kvalitu poskytovaných sociálních služeb“ financovaného prostřednictvím OP LZZ z ESF a státního rozpočtu ČR další cyklus seminářů zaměřených na rozvoj ekonomické gramotnosti, tentokrát s názvem Osobní konkurz – insolvenční zákon a konsolidace úvěrů. Většině účastníků nebylo toto téma neznámé, zejména sociálním pracovníkům působícím v občanských poradnách a neziskových organizacích, neboť někteří jejich klienti se již sami ocitli v situaci, kdy pro ně oddlužení podle insolvenčního zákona představuje jediné možné řešení. Přestože insolvenční zákon platí od roku 2008, je zejména s principem oddlužení spojena spousta mýtů a polopravd, které způsobují někdy velmi zkreslené představy o fungování tohoto zákona. Dlužník může být i ve fázi exekucí, a přesto může požádat o oddlužení. Musí však mít příjem, kterým prokáže splacení minimálně 30 % svých závazků nezajištěným věřitelům. A to maximálně do 5 let. To ovšem v praxi znamená, že dlužník zaplatí cokoli v rozmezí 30–100 %. Velmi často převládá názor (bohužel chybný), že dlužník zaplatí 30 %, a tím pro něj oddlužení končí, třeba i po jednom či dvou letech. To je zásadní neznalost. Nejvíce zkreslených informací se týká toho, pro koho je oddlužení vhodné, co musí dlužník splňovat, aby soud povolil oddlužení, jaký rozdíl znamená pro dlužníka oddlužení zpeněžením majetku nebo splátkovým kalendářem, co je to osvobození a jeho účinky apod. Vzhledem k nabídce různých bank i nebankovních společností na konsolidaci úvěrů, je i toto téma vnímáno hodně zkresleně. Konsolidace, pokud má být účinná, musí řešit dlužníkovy závazky komplexně a ne pouze jejich část. Smyslem konsolidace je splatit všechny stávající úvěry (pokud se jedná o spotřebitelské úvěry a úvěry z kreditních karet) jedním velkým úvěrem. To znamená, že tento nový velký úvěr bude použit výhradně na splacení těch předcházejících a bude mít dostatečně dlouhou splatnost, aby umožnil výši měsíčních splátek na přijatelné úrovni. To ovšem v praxi znamená, že pro konsolidaci spotřebitelským úvěrem jsou vhodné celkové závazky v objemu kolem 100.000 Kč, protože při vyšších závazcích v objemu několika set tisíc korun se dostane dlužník na měsíční splátku 15.000 Kč a výše, jejíž splácení je v drtivé většině případů nereálné. Jediným řešením je pak využít pro konsolidace tzv. americkou hypotéku, ale většina těchto dlužníků nemá vlastní nemovitost, takže na tento typ úvěru, který může mít splatnost i přes 20 let, a tudíž celkově nižší měsíční zatížení, nedosáhne. Konsolidace je velmi účinným řešením, pokud se blížící se finanční problémy odhalí v rané fázi. Největší přínos seminářů věnovaných této problematice vidím v tom, že pracovníci (nyní znalí podmínek a procesu pro schválení oddlužení) budou schopni snadněji a zejména dříve rozeznat klienty vhodné pro toto řešení a doporučit je na konzultaci nejlépe do poradny při finanční tísni nebo případně občanské poradny a včasným řešením oddlužení případně předejít nepříjemným a stresovým zážitkům spojených s exekucí, případně exekuce oddlužením přerušit. Ing. Jaroslav Manderla