ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZACI VDĚLÁVÁNÍ EKONOMICKÉ GRAMOTNOSTI V JIHOMORAVSKÉM KRAJI- JUDR. LENKA MECOVÁ

OP LZZ

Základním teoretickým východiskem všech majetkových trestných činů je úprava obsažená v článku 11 Listiny základních práva a svobod, která zaručuje ochranu vlastnického práva každého jedince. Jak skutková podstata trestného činu lichvy, tak i skutkové podstaty trestných činů podvodu a úvěrového podvodu chrání majetek cizí osoby. Ochrana majetkových práv je všem osobám poskytována bez ohledu na druh a formu vlastnictví. Tato ústavně zaručená ochrana vlastnického práva každé, ať už fyzické, či právnické osoby, je následně dále rozpracována jednak v základní soukromoprávní normě, tj. v zákoně č. 40/1964Sb. občanský zákoník v platném znění, jednak v jedné z nejvýznamnějších právních norem veřejného práva, v zákoně č. 40/2009Sb., trestní zákoník v platném znění. U trestného činu lichvy má mezi teoretickými východisky právní úpravy tohoto trestného činu nezanedbatelné místo i řada ekonomických teorií, a to především v oblasti tzv. teorií úroků, které se zabývají vysvětlením vzniku, výše, a oprávněnosti úroku (nejznámější teorie abstinence vysvětlují přivlastňování si úroku v důsledku zřeknutí se vlastní spotřeby půjčených finančních prostředků, J. M. Keynes pak vysvětluje úrok jako kompenzaci za zřeknutí se držby peněz jako likvidního aktiva). Z těchto ekonomických teorií úroků, které sloužily jako teoretická východiska pro právní úpravu lichvy jako trestného činu, následně vzešel jeden ze základních principů právní úpravy trestnosti lichvy, kdy lichvou je pouze takové jednání, kdy je věřitelem vyžadováno plnění, jehož hodnota je v hrubém nepoměru k plnění poskytnutému dlužníkovi. Problematika majetkových trestných činů se zaměřením na trestné činy lichvy, podvodu a úvěrového podvodu je v praxi sociálních pracovníků využitelná hned ve dvou směrech, a to jednak v oblasti právního postavení poškozeného v trestním řízení, jednak v oblasti samotného pachatelství trestného činu. Jak potvrdili i samotní sociální pracovníci, kteří absolvovali seminář týkající se problematiky těchto trestných činů, jsou to právě sociálně slabší občané, kteří se stávají obětmi lichvářských praktik v České republice a to právě z toho důvodu, že jde o osoby, které nesplňují podmínky dané bankovními ústavy pro poskytnutí půjčky, či úvěru. Bohužel lichva je dle současné právní úpravy obsažené v trestním řádu velmi obtížně dokazatelná, a proto většina subjektů poskytujících lichevní pohledávky zůstává trestněprávně nepostižená. Poznatky o teoretických východiscích tohoto trestného činu jsou proto pro sociální pracovníky využitelné spíše v tom směru, že budou schopni pomoci svým klientům jako osobám poškozeným čelit lichvářským úrokům prostřednictvím vznesení námitky rozporu výše požadovaných úroků s dobrými mravy v rámci civilního řízení. Naopak u trestného činu podvodu a úvěrového podvodu vystupují sociálně slabší občané často v pozicích samotných pachatelů těchto trestných činů, když se snaží na základě nepravdivých informací vylákat od jiné osoby majetkový prospěch. Se samotnými posluchači jsme se pak shodli na tom, že řada občanů si vůbec neuvědomuje u těchto trestných činů skutečnost, že může být trestně stíhána i jako spolupachatel, organizátor, návodce, či pomocník a že u trestného činu úvěrového podvodu není podmínkou pro jeho trestnost úvěr od banky vůbec získat. Osvojení si těchto základních teoretických východisek trestněprávní úpravy proto jistě povede u sociálních pracovníků k působení na jejich klienty v tom směru, že v rámci svého poradenství budou schopni svými klientům určit hranice toho, co ještě je legální, a co již je jako protiprávní jednání stíháno orgány činnými v trestním řízení. Cílem semináře bylo seznámení posluchačů se základními principy (teoretickými východisky), na nichž stojí právní úprava těchto trestných činu obsažená v trestním zákoníku. Cílem semináře bylo rovněž přiblížit posluchačům samotný průběh trestního řízení týkajícího se těchto trestných činů a vysvětlit posluchačům postavení jejich klienta (určit jeho práva a povinnosti) v trestním řízení, ať již v pozici samotného pachatele trestného činu, nebo v pozici poškozeného. Celkově lze danou školící akci hodnotit za velmi přínosnou pro praxi sociálního pracovníka a to jednak z pohledu rozšiřování znalostí v oblasti poradenství pro romské etnikum v Jihomoravském kraji, jednak i z pohledu rozšíření jejich znalostí v oblasti trestního řízení využitelných v zastupování jejich klientů před orgány činnými v trestním řízení. Školené téma bylo uchopeno v kontextu celého trestního zákoníku, když vysvětlování skutkových podstat vybraných trestných činů, které jsou upraveny až ve zvláštní části trestního zákoníku, by bez předchozího vysvětlení obecné právní úpravy v trestním zákoníku nevedlo k pochopení skutkových podstat těchto trestných činů. Dané téma bylo rovněž probíráno i z hlediska právní úpravy trestního řízení týkajícího se vybraných trestných činů, přičemž teoretický výklad byl pravidelně doplňován příklady z praxe, na kterých posluchači lépe pochopili probírané téma. V průběhu školící akce měli posluchači rovněž možnost prezentovat své případy z praxe a konzultovat případný další postup v těchto věcech. Výstupem školící akce byl závěrečný test získaných znalostí včetně případové studie, který většina posluchačů zvládla na výbornou. Jako další vhodné téma pro případné další školící akce z oblasti práva bych navrhovala seznámit účastníky s právní úpravou občanského soudního řízení, a to konkrétně v oblastech sepisování návrhů na zahájení občanského řízení, sepisování návrhů na osvobození od soudních poplatků, sepisování opravných prostředků v občanském soudním řízení a v oblasti náhrady nákladů soudního řízení, když se posluchači v průběhu školící akce na tato témata dotazovali s tím, že ve své praxi často zastupují klienty, kteří se stali účastníky občanského soudního řízení ať již proto, že sami něco dluží, anebo proto, že se sami domáhají u soudu svých pohledávek. Judr. Lenka Mecová, lektorka práva